Pařezina, neboli výmladkový les je nejstarší formou obhospodařování lesa známou tisíce let. Pěstování pařezin spočívá v tom, že dřeviny jsou obvykle v pravidelných intervalech osekávány, nebo seřezávány blízko země a poté z pařezů, příp. kořenů vyráží nové výmladky. Jedná se tedy o vegetativní obnovu lesa, spoléhající čistě na výmladkovou schopnost dřevin. Takto lze dřeviny seřezávat opakovaně, prakticky po neomezeně dlouhou dobu.
Knejzlíkovy sady jsou nyní již značně přestárlé a zanedbané. Na pozemku č 403, kde již pařezení experimentálně probíhá, došlo v průběhu let k samovolnému zmlazení části stromů, zarostení náletovými dřevinami a k vysemenění samotných ovocných stromů. Obnova sadu tedy prakticky znamená výřez náletových dřevin s následným odstraňováním zmlazení po výřezech. Aby sad znovu nezarostl a obnovil se luční porost, je nezbytná dlouhodobá péče. V místních podmínkách to znamená pravidelné spásání porostu a výmladků ovcemi a kozami.
Vzhledem k tomu, že na experimentálním pozemku č. 403 došlo v průběhu let již k částečnému samovolnému omlazení a vysemenění ovocných stromů, je možné vybrané keře (cca 100 kusů) upravit do stromové formy a následně naroubovat.